Co jsem hulil, když mi bylo 13?

Dnes tomu osud chtěl, abych prohledal svůj vrchní šuplík, do kterého se téměř nekoukám, a našel tam kromě rukopisů své trilogie Ostrov také malou knihu aforismů. A nevím, jestli mám brečet smíchy nebo si dávat ultimátní facepalm s nekonečným opakováním. Nevíte, co jsem hulil, když mi bylo 13? Protože tohle nemůže být ani náhodou výplod bystré a nechoré mysli. Jsem tyvole básník! A s tímhle se vám fakt musím svěřit, protože by byla ostuda, kdybych si takový zdroj zábavy nechal jen pro sebe. A předem varuji, držte se zábradlí, některé myšlenky jsou obzvlášť hluboké, tak ať do nich nespadnete.

"Na hudbě je nejlepší gradace. Gradujme tedy." (ultimate HTC)

"Stárnutí je proces, který si nesmíme připouštět, pokud chceme zůstat mladí." (OK, tohle není tak hrozný)

"Láska je jediná zbraň, kterou na nás nemůže Amerika zaútočit."

"Zahradník musí aspoň jednou za život zasít semínka pochybnosti."

"Milovat neznamená mít rád. Milovat znamená žít."

"Prozatím tě zabiju. Pak se uvidí."

"Může být něco horšího než-li nemocná duše? Snad jen ta píchlá."

"Žádný nemocný není bezmocný."

"Správná hospodyně pro pírko i přes plot skočí. Ta praktická podřeže husu." (WTF?)

"Sexu ve snu viděti, za své sny se styděti?" ( :D :D :D )

"Ti, kteří příliš mluví, většinou nic neřeknou."

Moje oblíbená: "Sejmi kartu. Johna Kartu!" (ultimate facepalm)

"Pokud si mixér objednáte do patnácti minut, budete ho mít dřív doma."

"Odešel odkud přišel, přišel odkud odešel." (to má hloubku!)

"Já jsem vítěz. Umím používat mozek."

"Nehledej odpovědi tam, kde jsou, ale najdi je tam, kde by je ostatní nehledali."

"Pitomce ani květinou... leda snad bodlákem."

"Jen pijte! Vaši dodavatelé." (tím jsem se během následujících pár let nevědomě řídil)

"Lidé, kteří si myslí, že dospělé z nich udělá občanka, často nedospějí."

"Kdo vlastní pozemky na Měsíci, když je může prodávat? Asi ten, kdo si stejným způsobem přivlastní a posléze rozprodá Slunce."

"Politici jsou jako švábi. Každý od nich drží ruce dál."

"Král přichází, připravte rajčta."

"Pila minerálku svobody, až se jí udělalo zle."

"Prosím dvacet deka podlosti a třicet deka faleše. Ano, nakrájet."

"Čím hlasitěji mluvil, tím více si myslel, že má větší pravdu."

"Schody bral po dvou, po třech. Když mu na to přišli, musel je vrátit."

"Její svědomí je tak černé, že se ho bojí i tma."

"Umřu! směje se flegmatik."

"Jen kácejte pralesy, kyslík se stejně špatně prodává."

Čili to bychom měli pohled do básníkovy rozervané duše, která dychtí po rovnoprávnosti a snaží se spasit svět svými moudry, jimiž by se měly budoucí generace řídit. A já opět pokládám tu dotěrnou otázku: "Co jsem, tyvole, hulil?"